Vojtěch Bidrman, moderátor
——————–
Astronauti by mohli získávat kyslík i potraviny ze zelených řas a sinic, jenže ty ve stavu beztíže nefungují tak jako na Zemi. Zvládnout fotosyntézu ve vesmíru by chtěli i čeští vědci, pokusí se o to jeden z experimentů vybraných pro Mezinárodní vesmírnou stanici.
mluvčí 10,
——————–
Laboratorní fotobioraktory. Uvnitř vidíme suspenzi řas a sinic, máme jich tady několik s různými řasami, mikroskopickými sinicemi.
Martin Srb, redaktor
——————–
Irena Bráníková mi v Ústavu chemických procesů Akademie věd ukazuje nasvícené skleněné válce. V každém jsou 4 dl vody s mikroskopickým zeleným životem.
mluvčí 10,
——————–
Vypadá to jako zelená voda, ve který běhají bublinky tmavě zelené.
mluvčí 2,
——————–
Světle zelené, ale tahleta je čirá a pohybuje se v ní chomáčky čehosi zeleného.
mluvčí 10,
——————–
To je sinice, která je vláknitá a vlastně ta vlákna se mají tendenci zamotávat.
mluvčí 2,
——————–
Co tahleta technologie umí?
mluvčí 10,
——————–
Pracujeme s fotosyntetickými organismy, které stejně tak jako rostliny, které známe z polí, z přírody, přeměňují oxid uhličitý a světelnou energii a vodu na tu organickou hmotu, neboli biomasu a kyslík.
Martin Srb, redaktor
——————–
Bublající reaktor je přitom na první pohled čistší než zelenina v truhlíku. Vypadá to jako ideální zdroj kyslíku a potravin do vesmíru. Už před desítkami let se nápad objevil například ve vědeckofantastickém filmu. Ikar. JXB jedna. Připomíná odborník z Fakulty strojní ČVUT a Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Kousal.
mluvčí 11,
——————–
V tom filmu je to i veliký. Taková, taková jako dekorace, už tehdy….. ten nápad je takhle starej.
Martin Srb, redaktor
——————–
Ve skutečnosti ale reaktory z řasami astronauti doposud nepoužívají.
mluvčí 11,
——————–
Základem je elektrolýza pro nouzové situace. Jsou tam tzv. kyslíkové svíce což je čistě chemická záležitost, ty systémy fungují vlastně velmi dobře, třeba z hlediska recyklace vody zvládnutá už poměrně dobře, kyslík vlastně taky, ale je tam pořád ten problém, že není to uzavřený cyklus, pořád tam jsou vždycky nějaké spotřební materiály.
Martin Srb, redaktor
——————–
Právě proto se vědci nevzdávají myšlenky využít zelené řasy, jenže v tzv. stavu beztíže by bublající bio reaktory nefungovaly.
mluvčí 11,
——————–
Řasy ve vesmíru jako takové. To není novum samo o sobě vůbec. Československý experiment, který letěl s Vladimírem Remkem, nebo ten experiment chlorala, co je právě obtížné, je dosáhnout mimo jiné důkladné výměny plynu.
mluvčí 2,
——————–
Tady jsou ty hadičky, tam to probublává všechno, ale ty bublinky se zavádí ke dnu a stoupají nahoru.
mluvčí 11,
——————–
No, a to se přesně mikrogravitaci nestane. Bublina vám zůstane tam, kde ji vypustíte.
Martin Srb, redaktor
——————–
Zelené buňky přitom potřebují, aby se bublinky vzduchu pohybovaly tak, aby měly dostatek oxidů uhličitého, a přitom se neutopily v kyslíku.
mluvčí 10,
——————–
Nám jako lidem se líbí, protože my ten kyslík dýcháme, ale pro řasy to je jed, oni se ho potřebují zbavit, když koncentrace toho kyslíku v té kapalině stoupne nad nějakou mez, tak zastaví růst těch řas.
Martin Srb, redaktor
——————–
Vědci proto musí pro vesmírné použití bublinky rozpohybovat jiným způsobem. Irena Brániková a Jaroslav Kousal právě pracují na experimentu, který je mezi vybranými pro českou cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici.
mluvčí 10,
——————–
Když si představíme tenkou trubičku a v tom budou malé písty, když bude kousek kapalina, kousek plyn, kousek kapalina, kousek plyn, vlastně se budou ty bublinky tvořit střídavým pumpováním.
mluvčí 11,
——————–
Experiment uspořádat i jinak. Ještě budeme zvažovat, jestli opravdu to budeme dělat přesně tímhle způsobem. Ne, že by to byl ten nejlepší způsob nutně, ale vyšel nám jako nejlépe realizovatelný.
Martin Srb, redaktor
——————–
Když tento experiment uspěje, ještě to neznamená, že by si astronauti hned mohli pochutnávat na řasách a jejich kyslíku. Správně nastavit fotosyntézu je složité i na zemi, řasy potřebují správnou teplotu a správnou barvu osvětlení.
mluvčí 10,
——————–
Tady studená, bílá, teplá, bílá, červená, oranžová, zelená, modrá. Testujeme, jak energeticky náročné je vypěstovat jednak biomasu tzv. spiruliny, ale potom i fikociain, což je antioxidant. Tady běží řada pokusů, které porovnávají.
Martin Srb, redaktor
——————–
Už dnes se v bio reaktorech připravují některé potravinové doplňky. Pro astronauty je to podle vědců nejvýhodnější způsob, jak zajišťovat kyslík beze ztrát.
Na českou misi k Mezinárodní vesmírné stanici se připravuje 14 vědeckých experimentů, před nedávnem ji ministerstvo dopravy poslalo k posouzení Evropské kosmické agentuře ESA. Současná podoba návrhů se tak ještě může pozměnit a nakonec jich může letět míň nebo i víc než 14. Přípravy přibližuje manažer programu a jeden z českých zástupců v orgánech ESA Ondřej Rohlík.
mluvčí 12,
——————–
Za nějakých týden 14 dní ESA zašle těm navrhovatelům projektů nějaký formální dokument a následné diskuzi mezi ESA předkladatelem se vlastně vycizeluje, zda ten projekt je realizovatelný tak, jak jsme ho všichni pochopili, anebo jestli tam je nějaký radikální zádrhel, který by tomu ještě snad mohl zabránit, to nepředpokládáme.
Martin Srb, redaktor
——————–
Podle čeho hodnotitelé vybírali experimenty? Můžete uvést příklad nějakých kritérií.
mluvčí 12,
——————–
Zkušenosti toho týmu s tím předmětem studia. Taky dopad na veřejnost, na tu vědeckou nebo technickou komunitu. Tady k tomu všemu se ESA vyjádřila a v tom druhém kole se pak tomu věnoval osmičlenný výbor. Nakolik je to zajímavé jako pro Českou republiku, jak jsou tam třeba rozloženy ty experimenty regionálně. Zastoupení univerzit Akademie věd, firem, vědy o životě, fyzikální vědy, tady v tom jsme měli docela štěstí, jak vlastně ESA vyhodnotila, tak nám to vlastně vyšlo stejně.
Martin Srb, redaktor
——————–
Bylo to těžké rozhodování.
mluvčí 12,
——————–
Bylo třeba tři návrhy, které potřeboval jeden konkrétní inkubátor, ale ten inkubátor je na té stanici jenom jeden, čili může být jenom jeden, který je bude využívat, nicméně ten výbor dá nějaké takové doporučení, že kdyby se ukázalo, že by se naskytla příležitost využít další, třeba nový i soukromý inkubátor. A protože takové firmy vznikají, tak bysme se na to určitě ještě podívali. Je tam nějaká forma záložníků.
Martin Srb, redaktor
——————–
Nakonec tedy může těch experimentů být méně než 14, ale také více než 14.
mluvčí 12,
——————–
Ano, ano. Také se třeba může stát, že dva podobné experimenty, které využívají stejný typ hardwaru, budou sloučeny do jednoho experimentu, takže i to se může stát. Rozhodně. Jsme tam takové případy viděli.
Martin Srb, redaktor
——————–
V našem vysílání jsme představili například experimenty se zelenými řasami, takže když tam bude víc podobných, mohou se spojit dohromady.
mluvčí 12,
——————–
Pokud jde o řasy, tak vidím tři experimenty, ze kterých možná budou dva, jak jsem říkal, možná spojení nějakých experimentů, právě díky podobnosti.
Martin Srb, redaktor
——————–
O experimentech se mluví hlavně v souvislosti s letem Aleše Svobody. Může se ale stát, že na stanici dorazí i dřív.
mluvčí 12,
——————–
Minimálně dva. Navíc k těm 14 vypadají tak, že by bylo vlastně vhodné realizovat jiným způsobem, než ti vědci navrhli a díky tomu se na ISS mohou dostat i třeba o rok dříve, než Svoboda, protože hned například nepotřebují být uvnitř té stanice, ale mohou být namontovány na externí platformu Bartolomeo, která je vně té stanice a na to ESA bude připravovat koncem roku specifickou výzvu, když ti navrhovatelé pošlou ten návrh do té výzvy, tak vlastně můžou mít výsledky podstatně rychleji než skrze tu naši misi.
Martin Srb, redaktor
——————–
To už tedy bude mimo hlavičku české cesty do vesmíru.
mluvčí 12,
——————–
Musíme se na to dívat tak, že Evropská kosmická agentura je také zdroj příležitostí pro kosmické lety, čili čeští vědci nemusí jenom čekat na to, co pro ně připravíme my, v České republice, ale mohou samozřejmě se účastnit a účastní se i těch evropských výzev. Jinak těch 14 experimentů je možné vidět na portálu Czech Space portál, kde se posluchači můžou podívat, co výbor doporučil.
Martin Srb, redaktor
——————–
Dodává Ondřej Rohlík z ministerstva dopravy, jeden z českých delegátů v orgánech Evropské kosmické agentury ESA.
Radiožurnál.
Přidejte odpověď